Міжземнае мора (Belarusian Wikipedia)

Analysis of information sources in references of the Wikipedia article "Міжземнае мора" in Belarusian language version.

refsWebsite
Global rank Belarusian rank
1st place
2nd place
2nd place
22nd place
18th place
75th place
5th place
13th place
3rd place
25th place
120th place
575th place
6th place
44th place
40th place
41st place
4th place
66th place
11th place
3,063rd place
9,821st place
low place
26th place
642nd place
low place
low place
340th place
158th place
low place
low place
low place
low place
878th place
37th place
155th place
1,896th place
low place
low place
low place
6,369th place
6,019th place
6,789th place
low place
low place
358th place
1,547th place
low place
low place
low place
low place
low place
low place
low place
low place
92nd place
753rd place
low place
low place
850th place
2,059th place
low place
low place
low place
low place
4,538th place
low place
8th place
39th place
low place
low place
low place
low place
268th place
220th place
4,336th place
1,761st place
low place
low place
1,804th place
2,450th place
low place
low place
49th place
118th place
4,513th place
low place
102nd place
1,042nd place
low place
low place
2,442nd place
5,227th place
low place
low place
222nd place
619th place
low place
4,292nd place
low place
low place
485th place
217th place
low place
low place
2,301st place
4,334th place
207th place
3,549th place
1,031st place
6,109th place

aljazeera.com

archive.org

archives-ouvertes.fr

hal.archives-ouvertes.fr

bbc.co.uk

boglewood.com

books.google.com

britannica.com

  • Boxer, Baruch; Salah, Mostafa. "Mediterranean Sea". Britannica.{{cite encyclopedia}}: Папярэджанні CS1: url-status (спасылка)
  • Sea of Crete. Britannica. Архівавана з першакрыніцы 26 March 2023. Праверана 28 November 2022.
  • San Marino. Encyclopædia Britannica. Архівавана з першакрыніцы 3 May 2015. Праверана 22 April 2022.
  • "Mediterranean Sea - Geology, Climate, Biodiversity | Britannica". Encyclopedia Britannica (Online ed.). 3 January 2025. Праверана 5 January 2025.

carrotmuseum.co.uk

cyrussaffron.com

  • The history of saffron (англ.)(недаступная спасылка). Saffron (4 кастрычніка 2018). Архівавана з першакрыніцы 7 July 2019. Праверана 7 July 2019.

doi.org

euobserver.com

ft.lk

geomar.de

oceanrep.geomar.de

handle.net

hdl.handle.net

harvard.edu

ui.adsabs.harvard.edu

ifremer.fr

ifremer.fr

archimer.ifremer.fr

iho.int

iranicaonline.org

  • Johann Knoblock. Sprache und Religion, Vol. 1 (Carl Winter Universitätsverlag, 1979), 18; cf. Schmitt, Rüdiger (1989). "Black Sea". Encyclopaedia Iranica. Vol. IV, Fasc. 3. pp. 310–313. Архівавана з арыгінала 2022-02-05. Праверана 2018-08-31.

jstor.org

karalahana.com

medqsr.org

  • The Mediterranean Marine and Coastal Environment: Hydrological and climatic setting.(недаступная спасылка). Mediterranean Action Plan of the United Nations Environment Programme (UNEP/MAP). — «Міжземнамор'е — гэта зона пераходу паміж умеранай Еўропай з адносна багатымі і стабільнымі воднымі рэсурсамі і засушлівымі афрыканскімі і аравійскімі пустынямі, дзе вады вельмі мала.»  Архівавана з першакрыніцы 24 October 2021. Праверана 16 April 2022.

melitensiawth.com

nih.gov

ncbi.nlm.nih.gov

pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

npr.org

oceana.org

europe.oceana.org

oup.com

academic.oup.com

parsi.wiki

psu.edu

citeseerx.ist.psu.edu

  • Emeis, Kay-Christian; Struck, Ulrich; Schulz, Hans-Martin; Rosenberg, Reinhild; et al. (2000). "Temperature and salinity variations of Mediterranean Sea surface waters over the last 16,000 years from records of planktonic stable oxygen isotopes and alkenone unsaturation ratios" [Змены тэмпературы і салёнасці паверхневых вод Міжземнага мора за апошнія 16 000 гадоў паводле запісаў стабільных ізатопаў кіслароду ў планктоне і суадносін ненасычанасці алкенонаў]. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 158 (3–4): 259–280. Bibcode:2000PPP...158..259E. CiteSeerX 10.1.1.378.4964. doi:10.1016/s0031-0182(00)00053-5.

purdue.edu

hort.purdue.edu

researchgate.net

reuters.com

rgo-sib.ru

rti.org

  • The Nile River Basin Initiative. RTI International (23 мая 2018). — «Самая доўгая рака ў свеце, Ніл, ахоплівае 35 градусаў шыраты, дрэніруе тры мільёны квадратных кіламетраў зямлі (дзясятую частку агульнай плошчы Афрыкі) і працякае праз 11 краін, агульнае насельніцтва якіх перавышае 300 мільёнаў чалавек: Егіпет, Эфіопія, Эрытрэя, Кенія, Руанда, Бурундзі, Танзанія, Уганда, Судан, Паўднёвы Судан і Дэмакратычная Рэспубліка Конга. Асноўная крыніца вады Ніла, возера Вікторыя, з’яўляецца другім па велічыні прэснаводным вадаёмам у свеце, а дэльта Ніла на поўначы Егіпта займае больш за 150 міль міжземнаморскага ўзбярэжжа.»  Архівавана з першакрыніцы 21 March 2022. Праверана 14 March 2022.

seaaroundus.org

semanticscholar.org

api.semanticscholar.org

sephardicstudies.org

si.edu

volcano.si.edu

spanish-food.org

thecollector.com

thelocal.it

thenibble.com

thespruceeats.com

timesofmalta.com

topnews.az

tufs.ac.jp

aa.tufs.ac.jp

tufts.edu

old.perseus.tufts.edu

ua.edu

cartweb.geography.ua.edu

underwoodgardens.com

unece.org

unhcr.org

vliz.be

web.archive.org

wiley.com

agupubs.onlinelibrary.wiley.com

worldcat.org

yandex.ru

slovari.yandex.ru