Альтаміра (пячора) (Belarusian Wikipedia)

Analysis of information sources in references of the Wikipedia article "Альтаміра (пячора)" in Belarusian language version.

refsWebsite
Global rank Belarusian rank
5th place
13th place
5,088th place
1,314th place
1st place
2nd place
1,613th place
2,653rd place
2,630th place
8,045th place
low place
low place
low place
low place
low place
low place
5,489th place
low place
6,439th place
5,472nd place
low place
low place
121st place
95th place
low place
low place
2,288th place
1,351st place
84th place
1,225th place
104th place
61st place
1,252nd place
3,248th place
1,399th place
8,014th place
low place
low place
low place
low place
24th place
7th place
718th place
6,218th place
3,379th place
1,646th place
252nd place
1,254th place
2nd place
22nd place
3rd place
25th place
6,652nd place
1,307th place
low place
low place
low place
low place
low place
low place
482nd place
243rd place
8th place
39th place
low place
low place
4,303rd place
low place
low place
low place
low place
low place
635th place
low place
4,788th place
low place
2,522nd place
low place
low place
low place
low place
low place
2,605th place
low place
low place
low place
low place
low place

194.45 (Global: low place; Belarusian: low place)

62.204.194.45

20minutos.es (Global: 635th place; Belarusian: low place)

abc.es (Global: 252nd place; Belarusian: 1,254th place)

  • El hombre habitó Altamira 4.000 años antes de lo que se pensaba (HTML). abc.es. EFE. 2009-09-04. Праверана 2012-04-26.

academia.edu (Global: 121st place; Belarusian: 95th place)

unican.academia.edu

antena3.com (Global: 2,522nd place; Belarusian: low place)

antropogenez.ru (Global: 6,652nd place; Belarusian: 1,307th place)

aranzadi-zientziak.org (Global: low place; Belarusian: low place)

atapuerca.org (Global: low place; Belarusian: low place)

bbc.co.uk (Global: 8th place; Belarusian: 39th place)

bne.es (Global: 2,288th place; Belarusian: 1,351st place)

hemerotecadigital.bne.es

bibliotecadigitalhispanica.bne.es

books.google.com (Global: 3rd place; Belarusian: 25th place)

  • (Fullola Pericot 2002, p. 64) спасылаецца на (Barandiarán Maestu 1998, p. 50) Fullola Pericot, Josep Maria (2002). El paleolítico superior en la Península (paisaje 2). In García de Cortazar y Ruiz de Aguirre, Fernando (Director) (рэд.). Nueva Historia de España. La Historia en su lugar. Tomo 1: Los albores de la Historia (desde los orígenes hasta el siglo III a. C.)(ісп.). Planeta. pp. 59–70. ISBN 84-08-46576-7. Barandiarán Maestu, Ignacio (1998). Prehistoria de la Península Ibérica. Ariel. ISBN 9788434465978. Праверана 2012-04-26.

cantabria.com (Global: low place; Belarusian: low place)

cervantesvirtual.com (Global: 1,399th place; Belarusian: 8,014th place)

congreso.es (Global: 3,379th place; Belarusian: 1,646th place)

culturadecantabria.com (Global: low place; Belarusian: low place)

cuevas.culturadecantabria.com

  • Consejería de Educación, Cultura y Deporte. Gobierno de Cantabria. Arte paleolítico en Europa. El significado(недаступная спасылка). Cuevas Prehistóricas de Cantabria. Архівавана з першакрыніцы 2 верасня 2011. Праверана 27 жніўня 2015.

doi.org (Global: 2nd place; Belarusian: 22nd place)

  • (Pike et al. 2012, p. 1410) Pike, A.W.G.; Hoffmann, D.L.; García-Díez, M.; Pettitt, P.B.; Alcolea, J.; De Balbín, R.; González-Sainz, C.; Heras, C. de las; Lasheras, J.A.; Montes, R.; Zilhão, J. (2012-06-15). U-Series Dating of Paleolithic Art in 11 Caves in Spain. Science(англ.). 336 (6087): 1409–14013. doi:10.1126/science.1219957. ISSN 0036-8075.

dpz.es (Global: low place; Belarusian: low place)

ifc.dpz.es

ehu.es (Global: low place; Belarusian: low place)

elcomercio.es (Global: 4,303rd place; Belarusian: low place)

eldiariomontanes.es (Global: 5,489th place; Belarusian: low place)

elpais.com (Global: 84th place; Belarusian: 1,225th place)

fundacionpatrimoniocyl.es (Global: low place; Belarusian: low place)

google.es (Global: 5,088th place; Belarusian: 1,314th place)

books.google.es

lagranepoca.com (Global: low place; Belarusian: low place)

lainformacion.com (Global: 4,788th place; Belarusian: low place)

noticias.lainformacion.com

lambiek.net (Global: 2,605th place; Belarusian: low place)

larioja.com (Global: low place; Belarusian: low place)

mcu.es (Global: 2,630th place; Belarusian: 8,045th place)

museodealtamira.mcu.es

  • У папярэдніх выніках гэтага даследавання, "Навуковы праект Час Альтаміры: першыя вынікі" (ісп.: El proyecto científico Los Tiempos de Altamira: primeros resultados) даводзіцца, што амаль усе папярэднія вынікі інтэрпрэтавалі вестыбюль як частку жылых памяшканняў, што паказвае на выкарыстанне пячоры ў якасці прытулку, але фактычна вестыбюль — гэта сховішча астанкаў чалавечай дзейнасці, нанесеных туды вадой (Lasheras et al. 2005–2006, pp. 153–156) Lasheras, José Antonio; Montes, Ramón; Muñoz, Emilio; Rasines, Pedro; de las Heras, Carmen; Fatás, Pilar (2005–2006). El proyecto científico Los Tiempos de Altamira: primeros resultados (PDF). MUNIBE (Antropologia-Arkeologia). III (57). Sociedad de Ciencias Naturales ARANZADI: 143–159. ISSN 1132-2217. Праверана 2012-04-18.
  • Адзін са спосабаў выкарыстання гэтых трубак у якасці распыляльнікаў такі: у адну трубку закладвалася фарба, а праз другую дзьмулі пад вуглом[152], а ў адваротным выпадку, які прыводзіцца ў (Montes et al. 2004), вада магла быць выкарыстана ў якасці растваральніка. Montes, Ramón; Lasheras, José Antonio; de las Heras, Carmen; Rasines, Pedro; Fatás, Pilar (2004). Los "aerógrafos" de la Cueva de Altamira (PDF). In Baquedano Pérez, Enrique (coord.); Rubio Jara, Susana (coord.) (рэд-ры). Miscelánea en homenaje a Emiliano Aguirre. Arqueología. Vol. 4. Madrid: Comunidad de Madrid, Museo Arqueológico Regional. pp. 320–327. ISBN 84-451-2656-3. Праверана 2012-04-18.
  • (Lasheras et al. 2005–2006, pp. 153–156) Lasheras, José Antonio; Montes, Ramón; Muñoz, Emilio; Rasines, Pedro; de las Heras, Carmen; Fatás, Pilar (2005–2006). El proyecto científico Los Tiempos de Altamira: primeros resultados (PDF). MUNIBE (Antropologia-Arkeologia). III (57). Sociedad de Ciencias Naturales ARANZADI: 143–159. ISSN 1132-2217. Праверана 2012-04-18.
  • Ministerio de Cultura. Cueva de Altamira. Museo de Altamira. España: Ministerio de Cultura de España. Праверана 26.4.2012.
  • Ministerio de Cultura. Colecciones del Museo. Museo de Altamira. Праверана 7 ліпеня 2011.
  • (Lasheras et al. 2005–2006, p. 156) Lasheras, José Antonio; Montes, Ramón; Muñoz, Emilio; Rasines, Pedro; de las Heras, Carmen; Fatás, Pilar (2005–2006). El proyecto científico Los Tiempos de Altamira: primeros resultados (PDF). MUNIBE (Antropologia-Arkeologia). III (57). Sociedad de Ciencias Naturales ARANZADI: 143–159. ISSN 1132-2217. Праверана 2012-04-18.
  • (Lasheras, Fatás & Albert 2002, p. 193) ———; Fatás, Pilar; Albert, Mª Ángeles (2002). Un museo para el Paleolítico. In Lasheras, J. A. (coord.) (рэд.). Redescubrir Altamira (PDF). Turner. pp. 189–201. ISBN 84-7506-5465. Праверана 2012-04-18. Contiene una, muy interesante, secuencia de mapas de la evolución física de la entrada de la cueva.
  • El parque paleolítico de Altamira. Museo de Altamira. Ministerio de Cultura de España. Праверана 19.07.2011.
  • Ministerio de Cultura. Ministerio de Cultura de España: Líneas de investigación y proyectos. Museo de Altamira.
  • (Lasheras et al. 2005–2006, p. 153) Lasheras, José Antonio; Montes, Ramón; Muñoz, Emilio; Rasines, Pedro; de las Heras, Carmen; Fatás, Pilar (2005–2006). El proyecto científico Los Tiempos de Altamira: primeros resultados (PDF). MUNIBE (Antropologia-Arkeologia). III (57). Sociedad de Ciencias Naturales ARANZADI: 143–159. ISSN 1132-2217. Праверана 2012-04-18.
  • (Lasheras et al. 2005–2006, pp. 153–154) Lasheras, José Antonio; Montes, Ramón; Muñoz, Emilio; Rasines, Pedro; de las Heras, Carmen; Fatás, Pilar (2005–2006). El proyecto científico Los Tiempos de Altamira: primeros resultados (PDF). MUNIBE (Antropologia-Arkeologia). III (57). Sociedad de Ciencias Naturales ARANZADI: 143–159. ISSN 1132-2217. Праверана 2012-04-18.
  • (Montes et al. 2004, pp. 320–327) Montes, Ramón; Lasheras, José Antonio; de las Heras, Carmen; Rasines, Pedro; Fatás, Pilar (2004). Los "aerógrafos" de la Cueva de Altamira (PDF). In Baquedano Pérez, Enrique (coord.); Rubio Jara, Susana (coord.) (рэд-ры). Miscelánea en homenaje a Emiliano Aguirre. Arqueología. Vol. 4. Madrid: Comunidad de Madrid, Museo Arqueológico Regional. pp. 320–327. ISBN 84-451-2656-3. Праверана 2012-04-18.
  • Ministerio de Cultura. Cueva de Altamira. Museo de Altamira. España: Ministerio de Cultura de España. Праверана 25 кастрычніка 2012.
  • Patronato del Museo Nacional y Centro de Investigación de Altamira. Ministerio de Educación, Cultura y Deporte: Nota de prensa: Aprobado el Programa de Investigación para la Conservación Preventiva y Régimen de Acceso de la Cueva de Altamira (PDF) (22 студзеня 2013). — «Las conclusiones del programa determinarán el régimen de acceso a la cueva, condicionado a ofrecer una garantía de sostenibilidad, conservación, preservación y continuidad.»
  • Prepara la visita: Visita a la cueva de Altamira. Museo de Altamira[es]. Праверана 22 студзеня 2013.

ceres.mcu.es

patrimonio-humanidad.com (Global: low place; Belarusian: low place)

  • Cuevas de Altamira. Reportaje(недаступная спасылка). Patrimonio-humanidad.com (3 студзеня 2008). Архівавана з першакрыніцы 2 красавіка 2012. Праверана 1 кастрычніка 2015.

publicatuslibros.com (Global: low place; Belarusian: low place)

rtve.es (Global: 718th place; Belarusian: 6,218th place)

scribd.com (Global: 482nd place; Belarusian: 243rd place)

es.scribd.com

segeda.net (Global: low place; Belarusian: low place)

sobreturismo.es (Global: low place; Belarusian: low place)

spain4you.es (Global: low place; Belarusian: low place)

steelydan.com (Global: low place; Belarusian: low place)

ucm.es (Global: 1,613th place; Belarusian: 2,653rd place)

revistas.ucm.es

eprints.ucm.es

ucm.es

unesco.org (Global: 104th place; Belarusian: 61st place)

whc.unesco.org

unirioja.es (Global: 1,252nd place; Belarusian: 3,248th place)

dialnet.unirioja.es

usal.es (Global: 6,439th place; Belarusian: 5,472nd place)

gredos.usal.es

campus.usal.es

  • Так званыя «жэзлы начальніка» ніколі не выкарыстоўваліся, як прыкмета ўлады, як паказваюць сучасныя даследаванні, а хутчэй разглядаюцца як частка кідальнай зброі (Menéndez García 1994). Menéndez García, Rafael (1994). Consideraciones en torno a los llamados "bastones de mando" (PDF). Zephyrvs. XLVII. Publicaciones de la Universidad de Salamanca: 333–342. ISSN 0514-7336. Праверана 2012-05-07.

web.archive.org (Global: 1st place; Belarusian: 2nd place)

webcitation.org (Global: 24th place; Belarusian: 7th place)

wikipedia.org (Global: low place; Belarusian: low place)

es.wikipedia.org

ru.wikipedia.org

  • Прайшло 22 гады з дня выяўлення малюнкаў Альтаміры ў 1880 годзе, калі былі апублікаваныя «Кароткія запіскі…» Саўтуолы, да 1902 года, калі Картальяк[ru] выдаў артыкул «Пячора Альтаміры. Мая віна, як скептыка» (ісп.: La cueva de Altamira. Mea culpa de un escéptico. У артыкуле «1864–1902: прызнанне палеалітычнага мастацтва» (ісп.: 1864–1902: el reconocimiento del arte paleolítico (Moro Abadía & González Morales 2004) даюцца некаторыя вельмі цікавыя гіпотэзы, якія паказваюць, што прадметы мабільнага мастацтва[es] і побыту могуць разглядацца як вынік народнага рамяства[ru], такім чынам, нішто не перашкаджае прымяненню тэорыі эвалюцыйнага развіцця да першабытнага мастацтва, але пячорны жывапіс, гравюры і карціны на сценах пячор, асабліва з тэхнічнай якасцю і рэалізмам Альтаміры, абвяргалі такую навуковую логіку[30]. Магчыма прыняцце адкладвалася, бо малюнкі былі выяўленыя ў Іспаніі, а не ва Францыі(García Guinea 1979, p. 51), ці яны не прыйшліся да густу, або якасць малюнкаў была вышэйшай за ўсё вядомае да гэтага(Moro Abadía & González Morales 2004)[30]. Moro Abadía, Óscar; González Morales, Manuel R. (2004). 1864-1902: El reconocimiento del arte paleolítico (PDF). Zephyrvs (57). Publicaciones de la Universidad de Salamanca: 119–135. ISSN 0514-7336. Праверана 2012-05-02. García Guinea, Miguel Ángel (1979). Altamira y otras cuevas de Cantabria(ісп.). Madrid: Sílex Ediciones. ISBN 84-85041-34-8. Праверана 2012-04-26. Moro Abadía, Óscar; González Morales, Manuel R. (2004). 1864-1902: El reconocimiento del arte paleolítico (PDF). Zephyrvs (57). Publicaciones de la Universidad de Salamanca: 119–135. ISSN 0514-7336. Праверана 2012-05-02.
  • Леруа-Гуран[ru] паказвае на немагчымасць выкарыстання вугалю для чорнага колеру з-за нізкай даўгавечнасці гэтага рэчыва (Leroi-Gourhan 1983, p. 12), але даследаванні ўжо ў поўнай меры прадэманстравалі выкарыстанне гэтага прыроднага мінеральнага пігменту, у тым ліку ім карысталіся пры радыёвугляродным датаванні, якое было б немагчымым, калі б малявалі, напрыклад, аксідам марганцу[ru]. Leroi-Gourhan, André (1983). Los primeros artistas de Europa. Introducción al arte parietal paleolítico. Las huellas del hombre(ісп.). Revisado por Eduardo Ripoll Perelló. Madrid: Ediciones Encuentro. ISBN 84-7490-082-4.
  • У залежнасці ад эпохі і аўтара гаворка ідзе пра розныя тэхнікі, напрыклад, Гарсія Гвінея[es] лічыць тэхніку свайго роду алейным жывапісам: «Пераважным колерам з'яўляецца натуральная охра, магчыма, змяшаная з тлушчам…» (García Guinea 1975, p. 12), у той час як Мацільда Мусквіс[es] лічыць, што выявы «…выконвалі на камені і выкарыстоўвалі пігмент, змяшаны з вадой…» (Múzquiz Pérez-Seoane & Saura 1999, p. 89) і нават паказвае на недахопы выкарыстання тлушчавай асновы на мокрай паверхні, напрыклад, даху пячоры (Múzquiz Pérez-Seoane 1994, p. 363), пры гэтым Пітч[de] кажа «З жывапісам адбываўся працэс, які павінен быў адпавядаць свайго роду фрэскаваму», калі назіраецца натуральнае пранікненне матэрыялаў з карбанатам кальцыю[ru] са столі або сцяны пячоры (Pietsch 1964, p. 24). Альварэс-Фернандэс пацвярджае выкарыстанне гарэлай охры (Álvarez-Fernández 2009, pp. 178–179), і Леруа-Гуран таксама аддае перавагу вадзе, нават калі згадвае іншыя магчымыя варыянты, такія, як кроў і касцявы мозг (Leroi-Gourhan 1983, p. 12). García Guinea, Miguel Ángel (1975). Altamira y el arte prehistórico de las cuevas de Santander. Madrid: Patronato de la Cuevas Prehistóricas de Santander. Dirección General del Patronato Artístico y Cultural. ISBN 84-400-8797-7. ———; Saura, Pedro (Чэрвень 1999). Los secretos de Altamira. Newton Siglo XXI. 2 (14): 84–92. Un solo artista pintó esta obra maestra ——— (1994). Análisis del proceso artístico del arte rupestre (PDF). Complutum(ісп.) (5): 357–368. ISSN 1131-6993. Праверана 2012-06-22. Pietsch, Erich (1964). Altamira y la prehistoria de la tecnología química. Madrid: Patronato de Investigación Científica y Técnica “Juan de la Cierva” - (C.S.I.C.). OCLC 28779910. Depósito legal: M. 9.345.-1964. Álvarez-Fernández, Esteban (2009). Análisis arqueomalacológico de la cueva de Altamira (Santillana del Mar, Cantabria): Excavaciones de J. González Echegaray y L.G. Freeman (PDF). Complutum. 20 (1): 55–70. ISSN 1131-6993. Праверана 2012-04-26. Leroi-Gourhan, André (1983). Los primeros artistas de Europa. Introducción al arte parietal paleolítico. Las huellas del hombre(ісп.). Revisado por Eduardo Ripoll Perelló. Madrid: Ediciones Encuentro. ISBN 84-7490-082-4.
  • Кома-Крос і Тэла (2006) разглядаюць у якасці матэрыялу для чорнага пігменту аксід марганцу[ru] (Coma-Cros, D. & Tello, A. 2006, p. 107). Coma-Cros, D.; Tello, A., рэд-ры (2006). Los orígenes del arte. Historia del Arte. Prehistoria. África negra. Oceanía. Tomo 1(ісп.). Madrid: Salvat. pp. 40–113. ISBN 84-471-0322-6.
  • Cabanillas Gailas, Pío. Contestación: Cierre al público de las Cuevas de Altamira. Presentada por don Manuel Fraga Iribarne (PDF). Boletín oficial de la Cortes Generales. Congreso de los Diputados[ru]. Праверана 25 ліпеня 2011.

en.wikipedia.org

  • Прадстаўнікі роду Homo, якія насялялі Еўропу за 100 000 гадоў да сучаснасці, былі вядомы раней як «краманьёнец» і ад 1990-х гадоў у англасансонскай літаратуры завуцца «Анатамічна сучасны чалавек[en]» (англ.: Anatomically modern humans, HAM) (Fullola Pericot 2002, pp. 59–63). Fullola Pericot, Josep Maria (2002). El paleolítico superior en la Península (paisaje 2). In García de Cortazar y Ruiz de Aguirre, Fernando (Director) (рэд.). Nueva Historia de España. La Historia en su lugar. Tomo 1: Los albores de la Historia (desde los orígenes hasta el siglo III a. C.)(ісп.). Planeta. pp. 59–70. ISBN 84-08-46576-7.
  • Нататка ў El País[en] (Botín 1994), якая называе гравіроўку «зробленай жалезам», утрымлівае тыпаграфскую абдрукоўку ці памылку, паколькі яна апіраецца на даследаванне Мацільды Мусквіс[es], якое кажа «…гравіроўка каменнымі прыладамі па каменю пячоры…» (Múzquiz Pérez-Seoane 1994, p. 361). Botín, Gonzalo (1994-04-27). Un único artista que pintaba de rodillas (HTML). El País. Madrid. Праверана 2012-05-02. ——— (1994). Análisis del proceso artístico del arte rupestre (PDF). Complutum(ісп.) (5): 357–368. ISSN 1131-6993. Праверана 2012-06-22.

fr.wikipedia.org

de.wikipedia.org

worldcat.org (Global: 5th place; Belarusian: 13th place)