JUROVÁ, Anna. From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures. Redakce Vaščka Michal. ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia. Slovak Republic: Institute for Public Affairs, 2003, s. 17. Dostupné online [cit. September 7, 2013].Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
JUROVÁ, Anna. From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures. Redakce Vaščka Michal. ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia. Slovak Republic: Institute for Public Affairs, 2003, s. 17. Dostupné online [cit. September 7, 2013].Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
google.cz
books.google.cz
GUY, Will. Romani identity and post-Communist policy. Between Past and Future: The Roma of Central and Eastern Europe. Hertfordshire: Univ of Hertfordshire Press, 2001, s. 19. Dostupné online [cit. 8 September 2013].Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
internetovekluby.cz
PAPE, Iveta. Jak pracovat s romskými žáky - Příručka pro učitele a asistenty pedagogů. [s.l.]: Slovo 21, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 46.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. www.internetovekluby.cz [online]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
jcu.cz
pf.jcu.cz
Alinčová, Milena et. al. Původ názvů Rom-Cikán. Interkulturní vzdělávání - příručka nejen pro středoškolské pedagogy. Člověk v tísni. S. 194. Dostupné online [cit. 8 September 2013].Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ndk.cz
JEŠINA, Josef. Slovník česko-cikánský a cikánsko-český jakož i cikánsko-české pohádky. Kutná Hora: Karel Šolc, 1889. Dostupné online.
MÁCHA, Karel Hynek. Spisy, Díl II.. [s.l.]: I. L. Kober, 1862. Dostupné online. Kapitola Cikáni, s. 3–198.
HRABAL, Bohumil. Pábení (dostupné online v NK ČR). Praha: Pražská imaginace, 1993. Dostupné online. Kapitola Romance, s. 335–351.
HÜBSCHMANNOVÁ, Marie. Romské pohádky (dostupné online v NK ČR). Praha: Odeon, 1973. Dostupné online.
HÄUFLER, Vlastislav. Národnostní poměry České socialistické republiky (dostupné online v NK ČR). Praha: Academia, 1976. Dostupné online. Kapitola Cikáni-Romové v ČSR, s. 17.
BASS, Eduard. Lidé z maringotek. [s.l.]: [s.n.], 1942. Dostupné online. Kapitola Příběh vysloužilého voltižéra, s. 167.
uni-graz.at
romani.uni-graz.at
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Ačkoliv dnes existují v různých zemích světa Romové, kteří pro své společenství užívají autonym jiných (Sinti, Kale, Manuš, atd.), ke společnému původu a k základní identitě s Romy se hlásí všichni a to zejména, jde-li o dichotomii Rom-gádžo (nerom).. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Autonymum Sinti pl. (Sinto sg.m., Sintica sg.f.) užívají příslušníci významného romského společenství, jehož převážný počet žije v Německu. Odtud také jedno z exonymních označení Sintů: „němečtí Cikáni/Romové“. Ačkoliv Sintové o sobě nemluví jako o Romech, mají pro svůj jazyk adverbiální výraz romanes (/mluvit/ romsky).. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Podskupinou Sintů jsou Manušové. Žijí převážně ve Francii.. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Etymologie jména Manuš je indická, výraz manuš znamená člověk (v sanskrtu, v novoindických jazycích i v romštině).. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Jménem Cale (čti Kale) sami sebe označují Romové ve Španělsku. (...) tento výraz s významem "černý" (...). Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Pro svůj jazyk užívají španělští Cale rovněž výraz cale. Jazyk cale je "pararomština", tj. romský etnolekt španělštiny - španělština obsahující romská slova a některá další specifika romštiny.. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Kale je autonymní označení užívané i Romy ve Finsku. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Španělští a finští Cale/Kale spolu nemají pravděpodobně nic společného a stejné autonymum vzniklo náhodně.. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Romové v Anglii užívají autonyma Romanichels.. Dostupné online.
HÜBSHMANOVÁ, Milena. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. I když ze slova samého vyplývá jeho význam, přece zde chceme znovu zdůraznit jeden důležitý fakt, který byl implicitně zmíněn už výše: všichni Romové si v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové (dokonce i ti, kteří se jinak od ostatních Romů distancují autonymem Sinti, Cale, Manuš, atd.. Dostupné online.
valleystream.co.uk
The Legend of the
Romani Cymreig / Welsh Romani [online]. ValleyStream Media, 1980-2010. The Kale, who became the Welsh Gypsies, probably came from Spain, through France and landed in Cornwall, eventually making their way to Wales.. Dostupné online.
web.archive.org
HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 11. Podle některých badatelů bylo slovo Athinganoi označením pro příslušníky cizí heretické sekty, která se v oblasti Malé Asie věnovala věštění a černé magii. Romové měli být s touto sektou omylem ztotožněni, neboť se stejně jako oni věnovali magii, vzhledem se výrazně odlišovali od místního obyvatelstva, a navíc přicházeli ze stejné oblasti. Pobytem na maloasijském území mohli Romové převzít některé prvky místní kultury a zvyklosti, které byly typické i pro sektu Athinganů. Je však také možné, jak míní někteří byzantologové, že termínem Athinganoi byli od počátku nazýváni právě Romové.. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-03-2005.
HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-03-2005.
PAPE, Iveta. Jak pracovat s romskými žáky - Příručka pro učitele a asistenty pedagogů. [s.l.]: Slovo 21, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 46.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. www.internetovekluby.cz [online]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Viz např. Originalbrief der Sinti Allianz Deutschland an den Schweriner Landtag (Dopis Sinti Aliance zemskému parlamentu ve Schwerinu, červenec 2010), online: zigeunerinfo.de/sintiwebArchivováno 10. 6. 2011 na Wayback Machine.
HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 63. Výraznou komunitu tvoří Romové olašští s asi 10 %, kteří se dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. Zatímco jinde v Evropě najdeme rozličné olašské skupiny, v českých zemích se v minulosti zpravidla objevovaly pouze dvě: Lovárové – koňští handlíři a Kalderaši – výrobci kotlů; v současné době žijí u nás většinou jen potomci někdejších Lovárů. I v rámci této komunity však dosud existuje jistá hierarchie podskupin a rodů.. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-03-2005.
Viz např. Originalbrief der Sinti Allianz Deutschland an den Schweriner Landtag (Dopis Sinti Aliance zemskému parlamentu ve Schwerinu, červenec 2010), online: zigeunerinfo.de/sintiwebArchivováno 10. 6. 2011 na Wayback Machine.
