STERKH, Valeriy. Answers for a Jew [online]. amazon.com [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. (angličtina)
americamagazine.org
MALONEY C.M., Robert P. The Genealogy of Jesus: Shadows and lights in his past [online]. America, 2007-12-17 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (angličtina)
aramaicnttruth.org
ROTH, Andrew Gabriel. Proofs of Peshitta Originality in the Gospel According to Matthew & the Gowra Scenario: Exploding the Myth of a Flawed Genealogy [online]. aramaicnttruth.org, 2003, rev. 2009-02-05 [cit. 2024-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-05. (angličtina)
archive.org
FRANCE, R. T. The Gospel According to Matthew: An Introduction and Commentary. [s.l.]: Eerdmans, 1985. Dostupné online. S. 71–72. (angličtina)
„Tváří v tvář matoucímu množství různých čtení přijal výbor zřejmě nejméně uspokojivou formu textu, čtení, které bylo v raném období aktuální v alexandrijské církvi,“ vysvětluje METZGER, Bruce Manning. A textual commentary on the Greek New Testament. 2. vyd. [s.l.]: United Bible Societies, 1971. Dostupné online. ISBN3-438-06010-8. S. 136. (angličtina)
BROWN, Raymond E. The Birth of the Messiah. [s.l.]: Doubleday, 1977. Dostupné online. S. 94. (angličtina)
GUNDRY, Robert H. Matthew: A Commentary on his Literary and Theological Art. Grand Rapids: W. B. Eerdmans, 1982. Dostupné online. ISBN978-0-8028-3549-9. (angličtina)
Jak je shrnuto v MARSHALL, I. Howard. The Gospel of Luke: A Commentary on the Greek Text. Grand Rapids: W. B. Eerdmans, 1978. Dostupné online. ISBN0-8028-3512-0. S. 159. (angličtina)
VANDERKAM, James C. From Joshua to Caiaphas: High Priests after the Exile. Minneapolis: Fortress Press, 2004. Dostupné online. ISBN978-0-8006-2617-4. S. 104–106. (angličtina)
BROWN, Raymond E. The Virginal Conception and Bodily Resurrection of Jesus. [s.l.]: Paulist Press, 1973. Dostupné online. ISBN0-8091-1768-1. S. 54. (angličtina), označuje tento vztah, o němž se ostatní evangelia nezmiňují, za „historicky pochybný“. VERMES, Géza. The Nativity. [s.l.]: Random House, 2006. Dostupné online. ISBN978-0-385-52241-0. S. 143. (angličtina), označuje za „umělý a bezpochyby Lukášův výtvor“.
bibleserver.com
Podle Českého ekumenického překladu se jméno Zerubábel přepisuje jako Zorobabel, a jméno Šealtíel se přepisuje jako Salatiel – viz Mt 1, 12 (Kral, ČEP).
ROBERTSON, A.T. Commentary on Luke 3:23. In: Robertson's Word Pictures of the New Testament. [s.l.]: Broadman Press, 1932,33, nové vydání 1960. Dostupné online. (angličtina)
ccel.org
AUGUSTIN, z Hyppo. (asi r. 400), De consensu evangelistarum (O harmonii evangelií). [s.l.]: ccel.org Dostupné online. S. 2.4.12–13. (angličtina)
TOMÁŠ, Akvinský. Summa Theologica, str. IIIa, q.31, a.3, [online]. ccel.org [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. (angličtina) Odpověď na námitku 2, nabízí tento výklad, že Lukáš nazývá Ježíše synem Heliho, aniž by se pokusil vysvětlit proč.
Jan z Damašku. De fide orthodoxa (Přesný výklad pravoslavné víry). [s.l.]: [s.n.] S. 4.14.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. Andrew of Crete. Oration 6 (O obřízce našeho Pána). [s.l.]: [s.n.]Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. (PG 97.916). Mnich Epifanius. Sermo de vita sanctissimae deiparae (Život Panny Marie). [s.l.]: [s.n.]Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. (PG 120.189). Poslední zřejmě čerpá ze ztraceného díla Cyrila Alexandrijského, snad zprostředkovaně od Hippolyta Thébského.
KLEMENT, Alexandrijský. Stromata. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 21. (angličtina), „A v Matoušově evangeliu pokračuje rodokmen, který začíná Abrahamem, až k Marii, matce Páně.“ VIKTORÍN, z Ptuje. In Apocalypsin (Komentář k Apokalypse). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 4.7–10. (angličtina), „Matouš se nám snaží vyložit rodokmen Marie, z níž Kristus přijal tělo.“ Ale už IRENEJ. Adversus haereses (Proti herezím). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 3.21.9. (angličtina), tuto možnost vylučuje.
ORIGENES. Contra Celsum [Reply to Celsus] [online]. Christian classics ethereal library. 1.32 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (angličtina)
BAUCKHAM, Richard. Tamar's Ancestry and Rahab's Marriage: Two Problems in the Matthean Genealogy. Novum Testamentum. 1995, roč. 37, čís. 4, s. 313–329. doi:10.1163/1568536952663168. (angličtina)
SIVERTSEN, Barbara. New testament genealogies and the families of Mary and Joseph. Biblical Theology Bulletin. 2005, roč. 35, čís. 2, s. 43–50. S2CID170788108. doi:10.1177/01461079050350020201. (angličtina)
MUSSIES, Gerard. Parallels to Matthew's Version of the Pedigree of Jesus. Novum Testamentum. 1986, roč. 28, čís. 1, s. 32–47 [41]. JSTOR1560666. doi:10.1163/156853686X00075. (angličtina)
etsjets.org
NETTELHORST, R. P. The Genealogy of Jesus. Journal of the Evangelical Theological Society. 1998, roč. 31, čís. 2, s. 169–172. Dostupné online. (angličtina)[nedostupný zdroj]
Dictionary of Jesus and the Gospels: A Compendium of Contemporary Biblical Scholarship. Příprava vydání Joel B. Green; Scot McKnight; I. Howard Marshall (eds.). [s.l.]: InterVarsity Press, 1992. Dostupné online. ISBN0-8308-1777-8. S. 254–259. (angličtina)
Johnson však uvádí text s podobnou pasáží, na kterou podle něj mohl Julius Africanus reagovat: JOHNSON, Marshall D. The purpose of the Biblical genealogies. 2. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. Dostupné online. ISBN978-0-521-35644-2. S. 273. (angličtina)
Adversus Judaeos: a bird's-eye view of Christian apologiae until the Renaissance. Překlad Williams, A. Lukyn. [s.l.]: [s.n.], 1935. Dostupné online. OCLC747771 S. 184–185. (angličtina)
EPIFANIUS, ze Salaminy; WILLIAMS, Frank (specialista na raně křesťanské texty). The Panarion of Epiphanius of Salamis: De fide. Vol. Books II and III Sect 78:7, 5. Příprava vydání Karl Holl. [s.l.]: Brill, 2013. Dostupné online. ISBN978-900422841-2. S. 620. (angličtina)
K tomuto tématu viz články DEMBITZ, Lewis; KOHLER, Kaufmann. The Jewish Encyclopaedia. [s.l.]: jewishencyclopedia.com, 1906. Dostupné online. Kapitola Adoption. (angličtina) a TIGAY, Jeffrey H.; SCHERESCHEWSKY, Ben-Zion (Benno). Encyclopaedia Judaica. (1. vydání. 1972; záznam je znovu reprodukován ve 2. vydání). vyd. Svazek 2. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Adoption, s. 298–303. (angličtina). Rodokmen nelze uměle přenášet, rodiči jsou vždy přirození rodiče. Opatrovnictví však přenáší většinu ostatních práv a povinností. Schereschewsky shrnuje, s. 301: „Adopce není v židovském právu známa jako právní institut. Podle halachy [židovského práva] je osobní status rodiče a dítěte založen pouze na přirozeném rodinném vztahu a není uznáván způsob, jak tento status uměle vytvořit právním aktem nebo fikcí. Židovské právo však umožňuje, aby právní cestou byly vytvořeny důsledky v podstatě podobné důsledkům způsobeným osvojením. Těmito důsledky jsou právo a povinnost osoby převzít odpovědnost za (a) tělesné a duševní blaho dítěte a (b) jeho finanční situaci, včetně záležitostí dědictví a výživného.“ „Záležitosti dědictví“, o nichž se zde hovoří, jsou ustanovení o dědění majetku, nikoliv o rodovém původu. Důležitý je také článek z téže encyklopedie o „Apotropos“, tj. opatrovnictví, který je uveden na adrese: Apotropos, a úvod k těmto dvěma článkům, který užitečně shrnuje hlavní body, od editorů Jewish Virtual Library, „Problémy židovské etiky: Adopce,“ na adrese Adoption. Viz také sérii pěti článků nebo kapitol R. Michaela J. Broyda „The Establishment of Maternity and Paternity in Jewish and American Law“ na webových stránkách Jewish Law The Establishment of Maternity & Paternity in Jewish and American Law, zejména úvodní komentář k první kapitole a celou diskusi v kapitole „IV. Osvojení a určení rodičovského statusu“, na adrese IV. Adoption and Establishing Parental Status. Další diskusi lze nalézt v tématu stránky Archiv 2 „Diskuse“ k tomuto článku ze dne 6. června 2016, nazvaném „* Zákonné dědictví * a *zrození z panny*/osvědčení adopce a původu podle židovského práva.“ (anglicky).
jewishvirtuallibrary.org
K tomuto tématu viz články DEMBITZ, Lewis; KOHLER, Kaufmann. The Jewish Encyclopaedia. [s.l.]: jewishencyclopedia.com, 1906. Dostupné online. Kapitola Adoption. (angličtina) a TIGAY, Jeffrey H.; SCHERESCHEWSKY, Ben-Zion (Benno). Encyclopaedia Judaica. (1. vydání. 1972; záznam je znovu reprodukován ve 2. vydání). vyd. Svazek 2. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Adoption, s. 298–303. (angličtina). Rodokmen nelze uměle přenášet, rodiči jsou vždy přirození rodiče. Opatrovnictví však přenáší většinu ostatních práv a povinností. Schereschewsky shrnuje, s. 301: „Adopce není v židovském právu známa jako právní institut. Podle halachy [židovského práva] je osobní status rodiče a dítěte založen pouze na přirozeném rodinném vztahu a není uznáván způsob, jak tento status uměle vytvořit právním aktem nebo fikcí. Židovské právo však umožňuje, aby právní cestou byly vytvořeny důsledky v podstatě podobné důsledkům způsobeným osvojením. Těmito důsledky jsou právo a povinnost osoby převzít odpovědnost za (a) tělesné a duševní blaho dítěte a (b) jeho finanční situaci, včetně záležitostí dědictví a výživného.“ „Záležitosti dědictví“, o nichž se zde hovoří, jsou ustanovení o dědění majetku, nikoliv o rodovém původu. Důležitý je také článek z téže encyklopedie o „Apotropos“, tj. opatrovnictví, který je uveden na adrese: Apotropos, a úvod k těmto dvěma článkům, který užitečně shrnuje hlavní body, od editorů Jewish Virtual Library, „Problémy židovské etiky: Adopce,“ na adrese Adoption. Viz také sérii pěti článků nebo kapitol R. Michaela J. Broyda „The Establishment of Maternity and Paternity in Jewish and American Law“ na webových stránkách Jewish Law The Establishment of Maternity & Paternity in Jewish and American Law, zejména úvodní komentář k první kapitole a celou diskusi v kapitole „IV. Osvojení a určení rodičovského statusu“, na adrese IV. Adoption and Establishing Parental Status. Další diskusi lze nalézt v tématu stránky Archiv 2 „Diskuse“ k tomuto článku ze dne 6. června 2016, nazvaném „* Zákonné dědictví * a *zrození z panny*/osvědčení adopce a původu podle židovského práva.“ (anglicky).
jewsforjesus.org
The Problem of the Curse on Jeconiah in Relation to the Genealogy of Jesus – Jews for Jesus [online]. Jews for Jesus, 2005-01-01 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (angličtina)
jlaw.com
K tomuto tématu viz články DEMBITZ, Lewis; KOHLER, Kaufmann. The Jewish Encyclopaedia. [s.l.]: jewishencyclopedia.com, 1906. Dostupné online. Kapitola Adoption. (angličtina) a TIGAY, Jeffrey H.; SCHERESCHEWSKY, Ben-Zion (Benno). Encyclopaedia Judaica. (1. vydání. 1972; záznam je znovu reprodukován ve 2. vydání). vyd. Svazek 2. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Adoption, s. 298–303. (angličtina). Rodokmen nelze uměle přenášet, rodiči jsou vždy přirození rodiče. Opatrovnictví však přenáší většinu ostatních práv a povinností. Schereschewsky shrnuje, s. 301: „Adopce není v židovském právu známa jako právní institut. Podle halachy [židovského práva] je osobní status rodiče a dítěte založen pouze na přirozeném rodinném vztahu a není uznáván způsob, jak tento status uměle vytvořit právním aktem nebo fikcí. Židovské právo však umožňuje, aby právní cestou byly vytvořeny důsledky v podstatě podobné důsledkům způsobeným osvojením. Těmito důsledky jsou právo a povinnost osoby převzít odpovědnost za (a) tělesné a duševní blaho dítěte a (b) jeho finanční situaci, včetně záležitostí dědictví a výživného.“ „Záležitosti dědictví“, o nichž se zde hovoří, jsou ustanovení o dědění majetku, nikoliv o rodovém původu. Důležitý je také článek z téže encyklopedie o „Apotropos“, tj. opatrovnictví, který je uveden na adrese: Apotropos, a úvod k těmto dvěma článkům, který užitečně shrnuje hlavní body, od editorů Jewish Virtual Library, „Problémy židovské etiky: Adopce,“ na adrese Adoption. Viz také sérii pěti článků nebo kapitol R. Michaela J. Broyda „The Establishment of Maternity and Paternity in Jewish and American Law“ na webových stránkách Jewish Law The Establishment of Maternity & Paternity in Jewish and American Law, zejména úvodní komentář k první kapitole a celou diskusi v kapitole „IV. Osvojení a určení rodičovského statusu“, na adrese IV. Adoption and Establishing Parental Status. Další diskusi lze nalézt v tématu stránky Archiv 2 „Diskuse“ k tomuto článku ze dne 6. června 2016, nazvaném „* Zákonné dědictví * a *zrození z panny*/osvědčení adopce a původu podle židovského práva.“ (anglicky).
jstor.org
MUSSIES, Gerard. Parallels to Matthew's Version of the Pedigree of Jesus. Novum Testamentum. 1986, roč. 28, čís. 1, s. 32–47 [41]. JSTOR1560666. doi:10.1163/156853686X00075. (angličtina)
newadvent.org
MAAS, Anthony. Genealogy of Christ. In: The Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1909. Dostupné online. Svazek 6. (angličtina)
MAAS, Anthony. The Catholic Encyclopedia. Svazek 6. New York: Robert Appleton Company, 1909. Dostupné online. Kapitola Genealogy (in the Bible). (angličtina)
orthodox.net
DAMASCENE, John. BOOK IV CHAPTER XIV -> Concerning our Lord's genealogy and concerning the holy Mother of God [online]. orthodox.net [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. (angličtina) ... Citace: „Levi, narozený z rodu Nátanova, syna Davidova, zplodil Melchiho(2) a Pantera: Panter zplodil Barpantera, tak zvaného. Tento Barpanter zplodil Joachima: Joachim zplodil svatou Matku Boží(3)(4). Z rodu Šalomounova, syna Davidova, měl Mathan ženu(5) , z níž zplodil Jakuba. Po Mathanově smrti se Melchi z kmene Nátanova, syn Léviho a bratr Pantherův, oženil s ženou Mathanovy matky Jákobovy, z níž zplodil Heliho. Jákob a Heli se tedy stali bratry z matčiny strany, Jákob byl z kmene Šalomounova a Heli z kmene Nátanova. Heli z kmene Nátanova pak zemřel bezdětný a Jákob, jeho bratr z kmene Šalomounova, si vzal jeho ženu, zplodil svému bratrovi potomstvo a zplodil Josefa. Josef je tedy podle přirozenosti synem Jákoba z rodu Šalomounova, ale podle zákona je synem Heliho z rodu Nátanova.“
patristique.org
Doctrina Jacobi, s. 1.42 (Patrologia Orientalis 40.67–68) [online]. patristique.org [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. (angličtina)[nedostupný zdroj]
SIVERTSEN, Barbara. New testament genealogies and the families of Mary and Joseph. Biblical Theology Bulletin. 2005, roč. 35, čís. 2, s. 43–50. S2CID170788108. doi:10.1177/01461079050350020201. (angličtina)
web.archive.org
WILLKER, Wieland. A Textual Commentary on the Greek Gospels, vol. 3: Luke (6th ed.), p. TVU 39 [online]. uni-bremen.de, 2009-03-25, rev. 2009-03-27 [cit. 2024-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-27. (angličtina) Willker podrobně popisuje textové důkazy, na nichž je založeno čtení NA27.
LIGHTFOOT, John. Horæ Hebraicæ et Talmudicæ. [s.l.]: [s.n.], (1663), vydáno 1859. Dostupné online. S. 55. (angličtina)
Mary's Genealogy & the Talmud [online]. frontline-apologetics.com, 2009-03-23, rev. 2009-03-25 [cit. 2024-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-23. (angličtina)
ROTH, Andrew Gabriel. Proofs of Peshitta Originality in the Gospel According to Matthew & the Gowra Scenario: Exploding the Myth of a Flawed Genealogy [online]. aramaicnttruth.org, 2003, rev. 2009-02-05 [cit. 2024-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-05. (angličtina)
ORIGENES. Against Celsus [online]. duke.usask.ca, rev. 2006-04-27 [cit. 2024-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-27. (angličtina)
wikisource.org
cs.wikisource.org
Podle Českého ekumenického překladu se jméno Zerubábel přepisuje jako Zorobabel, a jméno Šealtíel se přepisuje jako Salatiel – viz Mt 1, 12 (Kral, ČEP).
MAAS, Anthony. Genealogy of Christ. In: Herbermann, Charles (ed.). Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1913. Dostupné online. (angličtina)
worldcat.org
Adversus Judaeos: a bird's-eye view of Christian apologiae until the Renaissance. Překlad Williams, A. Lukyn. [s.l.]: [s.n.], 1935. Dostupné online. OCLC747771 S. 184–185. (angličtina)
WALTON, John H., 1952–; KEENER, Craig S., 1960–. NIV cultural backgrounds study Bible : bringing to life the ancient world of Scripture. Grand Rapids: [s.n.], 2016. ISBN9780310431589. OCLC958938689 (angličtina)
