DRÁPALÍK, Martin. Nechtěl jsem zabít Aloise Rašína.... Brno, 2024. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 78–79. Dostupné online.
ŠVANDRLÍK, Miloslav. Ještě máme, co jsme chtěli. Praha: Rozmluvy, 1991. Dostupné online. ISBN80-85336-03-0. Kapitola 6., s. 12. Dostupné online po registraci.
Nezdařený útěk úkladného vraha J. Šoupala z budovy trestního soudu. Národní listy. 1923-05-26, roč. 63, čís. 142, s. 1. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Proces se Šoupalovými druhy. Národní listy. 1923-12-19, roč. 63, čís. 347, s. 1. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Ze soudní síně. Rozsudek nad německo-brodskými druhy Šoupalovými. Národní listy. 1923-12-20, roč. 63, čís. 348, s. 5. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Začátek Šoupalovy kariéry. Národní listy. 1925-08-13, roč. 65, čís. 221, s. 5. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Začátek Šoupalovy kariéry. Národní listy. 1925-08-14, roč. 65, čís. 222, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Vrah ministra Rašína v Kartouzích. Národní listy. 1923-10-24, roč. 63, čís. 292, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Starosti „Sozialdemokrata“ o vraha min. dra. Al. Rašína J. Šoupala. Národní listy. 1930-05-17, roč. 70, čís. 135, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Vrah dra Rašína před trestním senátem krajského soudu jičínského. Národní listy. 1928-06-27, roč. 68, čís. 147, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Vrah ministra dra Al. Rašína. Národní listy. 1931-08-18, roč. 71, čís. 225, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Šoupal simuluje pomatenost a mluví pořád německy. Národní listy. 1931-12-05, roč. 71, čís. 235, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
Sociálně demokratický list vyvrací zprávu „Českého slova“ o nemoci vraha Šoupala na Borech. Národní listy. 1933-08-25, roč. 73, čís. 165, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
SVATOŠ, Jiří. Josef Šoupal – německobrodský rodák, který zavraždil ministra financí [online]. 2015-02-18 [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-08.
Výraz „politický vězeň“ tehdy neměl dnešní význam „nespravedlivě odsouzený“, ale používal se otevřeně pro odsouzené za určité činy proti bezpečnosti státu nebo veřejnému pořádku. Viz např. VESELÝ, Antonín Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí. Praha: Vlastním nákladem, 1902. 467 s. Dostupné online. Kapitola Předpisy o zacházení s politickými vězni, s. 336 – 341.