Martin Nekola: Tajemství Jiřího Voskovce: 11 měsíců vyhnancem na Ellis Islandu. Dotyk. 11. 8. 2016. Dostupné online.
nkp.cz
kramerius.nkp.cz
Osvobozené divadlo. Líčení se odročuje. S. 8. Lidové noviny [online]. 1929-10-22 [cit. 2021-03-06]. S. 8. Dostupné online.
obrys-kmen.cz
Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, s. 21–42. K rukopisu Werichovy povídky "Muž, který sbíral fotografie rozzuřených" viz Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN80-204-0165-2. Blíže in: [1]
Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN80-204-0165-2. V oddílu "Osvobozené divadlo neznámé" rekonstruoval Pelc ze zápisů a stenogramů několika repríz improvizační rozvinutí scény "Spravedlnost je slepá" a předscény "Bůh suď!", v nichž bylo nejvíce protinacistických narážek. Přihlížel přitom i k "služebním hlášení" policejních úředníků, kteří v divadle prováděli namátkové kontroly, zda se herci neodchylují od "klauzurovaného znění hry". Jedno z těchto podrobných hlášení (policejního komisaře Vladimíra Baziky) publikuje v úplnosti na s. 359–360. Blíže in: [2]
Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN80-204-0165-2. V oddílu "Osvobozené divadlo neznámé" otiskuje Pelc podle Voskovcových a Werichových rukopisů improvizační rozvinutí scén "Národní katastrofa" (1934), "Literatura se dělí na pravou a levou" (1935), a předscén "Mravoučná přísloví" (1934) a "Nesem vám noviny" (1935). Rekonstruuje rovněž revui k desetiletí Osvobozeného divadla V+W "Panorama 1927–1937". Z dobových pramenů podrobně dokumentuje, jak V+W figurovali v tzv. insigniádě, v polemice o "levý" či "pravý" charakter nové české literatury z listopadu 1934, jak byly organizovány výtržnosti v hledišti Osvobozeného divadla při hře "Kat a blázen", nebo znemožněna jejich spolupráce s Radiožurnálem v roce 1937. Blíže in: [3]
Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN80-204-0165-2. V oddílu "Osvobozené divadlo neznámé" publikuje Pelc z Voskovcových rukopisů náčrty šesti her, vzniklé na podzim 1938: "Krokodýl", "Bludný Holanďan jede dál", "Čí je nebožtík?", "Husitské téma", "200 či 60 rodin" a "Bílá paní a černá slepice". Uveřejňuje zde rovněž píseň "Prodáváme hřebíky", kterou spolu s dalšími dvěma aktuálními písněmi zamýšleli V+W doplnit během provozování do jinak zcela nezávazné frašky "Hlava proti Mihuli". Blíže in: [5]
operaplus.cz
KADLEC, Petr. Držel partituru dva centimetry před očima (rozhovor Ivana Medka a Karla Ančerla). Opera plus [online]. 2016-06-26 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
