Ve skutečnosti císařské námořnictvo tento limit překročilo, neboť nakonec mělo mít torpédoborce o celkovém standardním výtlaku 132 495 T – viz EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN978-0-87021-192-8. S. 237. (anglicky). Císařské námořnictvo sice vyřadilo během 30. let všechny staré torpédoborce I. třídy, které předcházely třídu Minekaze, ale pravděpodobně do svých výpočtů nezahrnulo torpédoborce II. třídy, ze kterých ponechalo ve službě jednotky tříd Momo, Momi a Wakatake. Torpédoborce II. třídy ale také podléhaly závěrům londýnské konference, neboť měly standardní výtlak přes 600 T a nesly torpédomety – podmínky pro nezahrnutí plavidla do limitu viz článek II.8 londýnské smlouvy.
Viz systém řízení palby na třídě Hacuharu: PRESTON, Antony; JORDAN, John; DENT, Stephen. Warship 2007. Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN9781844860418. Kapitola The japanese destroyers of the Hatsuharu class, s. 105. (anglicky) – dále jen „PJD“
microworks.net
INTERNATIONAL TREATY FOR THE LIMITATION AND REDUCTION OF NAVAL ARMAMENT. Londýn: Londýnská námořní konference, 1930. Dostupné online. Kapitola Part III, Article 16. (anglicky)
ms-plus.com
Plastikový model Čidori (1935)/Manazuru (1945) od japonského PIT-ROAD prezentuje Manazuru v roce 1945 s osmi vrhači hlubinných náloží (8xI) a dvěma skluzavkami na zádi – viz 日本海軍 千鳥型水雷艇 千鳥 （ちどり） （2隻入・艦橋改装後・真鶴デカール付） [online]. ms-plus.com [cit. 2011-10-25]. Dostupné online. (japonsky)
navweaps.com
DIGIULIAN, Tony. Japan: 12.7 cm/50 (5") 3rd Year Type [online]. navweaps.com, 2008-03-05, rev. 2009-03-19 [cit. 2011-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
web.archive.org
LOW, J. Ed. Mechanism of Imperial Japanese Navy Warships in 3-D: Type 94 Depth Charge Thrower [online]. ijn.dreamhost.com [cit. 2011-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-19. (anglicky)
