NISHIDA, Hiroshi. Shimushu class escorts [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-27. (anglicky)
books.google.com
Ve skutečnosti císařské námořnictvo tento limit překročilo, neboť nakonec mělo mít torpédoborce o celkovém standardním výtlaku 132 495 T – viz EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN978-0-87021-192-8. S. 237. (anglicky). Císařské námořnictvo sice vyřadilo během 30. let všechny staré torpédoborce I. třídy, které předcházely třídu Minekaze, ale pravděpodobně do svých výpočtů nezahrnulo torpédoborce II. třídy, ze kterých ponechalo ve službě jednotky tříd Momo, Momi a Wakatake. Torpédoborce II. třídy ale také podléhaly závěrům londýnské konference, neboť měly standardní výtlak přes 600 T a nesly torpédomety – podmínky pro nezahrnutí plavidla do limitu viz článek II.8 londýnské smlouvy.
HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; CUNDALL, Peter. IJN Escort Shimushu: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 2006, rev. 2015-06-28 [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
microworks.net
INTERNATIONAL TREATY FOR THE LIMITATION AND REDUCTION OF NAVAL ARMAMENT. Londýn: Londýnská námořní konference, 1930. Dostupné online. Kapitola Part II, Article 8. (anglicky)
worldcat.org
LENGERER, Hans. Japanese ‘Kaibokan’ Escorts, Part 1. In: GARDINER, Robert; GRAY, Randal. Warship. London: Conway Maritime Press, 4. 1984. ISBN0-85177-305-2. ISSN0142-6222. Svazek 30. S. 131. (anglicky)
LENGERER, Hans. Japanese ‘Kaibokan’ Escorts, Part 2. In: GARDINER, Robert; GRAY, Randal. Warship. London: Conway Maritime Press, 7. 1984. ISBN0-85177-306-0. ISSN0142-6222. Svazek 31. S. 177. (anglicky) – citováno jako „Lengerer II“