Mezinárodní norma pro veličiny a jednotky i jejich česká národní verze - ČSN ISO/IEC 80000-3 (i její předchůdkyně ČSN ISO 31-2) uvádějí jako rovnocennou k reciproké sekundě i (poněkud zastaralou) jednotku rad·s−1, která pochází z doby, kdy ještě nebyly v technické praxi důsledně rozlišovány úhlová frekvence a úhlová rychlost, třebaže se úhlová frekvence používá i pro periodické děje s otáčením nesouvisející a jednotka radián se nepoužívá pro fázi. Jednotka rad·s−1 však může být názornější při zobrazování veličin harmonických dějů fázorovými diagramy, ve kterých je fáze zobrazena jako úhel. V současné školské fyzice se však upřednostňuje fyzikální podstata veličiny a doporučuje se jednotka s−1 (viz např. fyzweb.cz či studijní materiály gymnázií[nedostupný zdroj]). Je však nesprávné a nevhodné používat pro úhlovou frekvenci jednotku hertz, vyhrazenou pro frekvenci, i když se s tím lze v technické praxi běžně setkat.
gymkren.cz
Mezinárodní norma pro veličiny a jednotky i jejich česká národní verze - ČSN ISO/IEC 80000-3 (i její předchůdkyně ČSN ISO 31-2) uvádějí jako rovnocennou k reciproké sekundě i (poněkud zastaralou) jednotku rad·s−1, která pochází z doby, kdy ještě nebyly v technické praxi důsledně rozlišovány úhlová frekvence a úhlová rychlost, třebaže se úhlová frekvence používá i pro periodické děje s otáčením nesouvisející a jednotka radián se nepoužívá pro fázi. Jednotka rad·s−1 však může být názornější při zobrazování veličin harmonických dějů fázorovými diagramy, ve kterých je fáze zobrazena jako úhel. V současné školské fyzice se však upřednostňuje fyzikální podstata veličiny a doporučuje se jednotka s−1 (viz např. fyzweb.cz či studijní materiály gymnázií[nedostupný zdroj]). Je však nesprávné a nevhodné používat pro úhlovou frekvenci jednotku hertz, vyhrazenou pro frekvenci, i když se s tím lze v technické praxi běžně setkat.
