Porov. napr. v (1) DEGRO, I.: Tomistická koncepcia osoby v podaní A.M. Krąpca. In: Filozofický okruh č. 1 2008 [8] a v (2) FOTTA, P. EXISTENCIÁLNA KONCEPCIA BYTIA SV. TOMÁŠA AKVINSKÉHO NA PODKLADE DIELA DE ENTE ET ESSENTIA. In: Filozofia 7 2005 [9]. Opačný terminologický prístup vo vzťahu k rovnakému filozofovi porov. napr. v (3) FEKIAČ, P.: Hylemorfizmus T. Akvinského. In: Filozofický kruh č. 1 2009 [10] (najmä pozn. pod čiarou č. 4) a v (4) HEINZMANN, R. Thomas von Aquin : eine Einführung in sein Denken; mit ausgewählten lateinisch-deutschen Texten. 1994 [11] S. 31 a nasl.
FEKIAČ, P.: Hylemorfizmus T. Akvinského. In: Filozofický kruh č. 1 2009 [3] (najmä pozn. pod čiarou č. 4)
Porov. napr. v (1) DEGRO, I.: Tomistická koncepcia osoby v podaní A.M. Krąpca. In: Filozofický okruh č. 1 2008 [8] a v (2) FOTTA, P. EXISTENCIÁLNA KONCEPCIA BYTIA SV. TOMÁŠA AKVINSKÉHO NA PODKLADE DIELA DE ENTE ET ESSENTIA. In: Filozofia 7 2005 [9]. Opačný terminologický prístup vo vzťahu k rovnakému filozofovi porov. napr. v (3) FEKIAČ, P.: Hylemorfizmus T. Akvinského. In: Filozofický kruh č. 1 2009 [10] (najmä pozn. pod čiarou č. 4) a v (4) HEINZMANN, R. Thomas von Aquin : eine Einführung in sein Denken; mit ausgewählten lateinisch-deutschen Texten. 1994 [11] S. 31 a nasl.
reflexe.cz
KOCIJANČIČ, G. O bytí(ch). In: Reflexe 42 2012 [6] (Citát: Heidegger cíleně pokračuje oprávněnou kritikou...metafyzické interpretace této Aristotelovy teze, ale tato rozhodnost nemůže skrýt jeho překladatelské pochyby – a samozřejmě ještě zásadnější myšlenkové nejasnosti, které se za nimi skrývají. Aristotelovu větu totiž přeloží jako: „,Bytí‘ je ,nejobecnější‘ pojem“ („,Das Sein‘ ist der ,allgemeinste‘ Begriff“) – ve svých rukopisných poznámkách k vydání z r. 1929 překlad změní na „jsoucí, jsoucnost“ (das Seiend, die Seiendheit)). Citovaný Heideggerov text Bytí a čas je dostupný napr. tu: [7].
sav.sk
klemens.sav.sk
LEŠKO, V. Súcno verzus jestvujúcno. In: Filozofia 2013, č. 3 [1]
LEŠKO, V. PATOČKA, HEIDEGGER A OTÁZKA BYTIA FILOZOFIA. In: Filozofia Roč. 70, 2015, č. 6[5] (Citát: To, že sa vo filozofii veľmi často hovorí o bytí, a pritom sa myslí na jestvujúcno, a naopak, vedie k tomu, že nie je pochopené ani jedno, ani druhé)
Porov. napr. v (1) DEGRO, I.: Tomistická koncepcia osoby v podaní A.M. Krąpca. In: Filozofický okruh č. 1 2008 [8] a v (2) FOTTA, P. EXISTENCIÁLNA KONCEPCIA BYTIA SV. TOMÁŠA AKVINSKÉHO NA PODKLADE DIELA DE ENTE ET ESSENTIA. In: Filozofia 7 2005 [9]. Opačný terminologický prístup vo vzťahu k rovnakému filozofovi porov. napr. v (3) FEKIAČ, P.: Hylemorfizmus T. Akvinského. In: Filozofický kruh č. 1 2009 [10] (najmä pozn. pod čiarou č. 4) a v (4) HEINZMANN, R. Thomas von Aquin : eine Einführung in sein Denken; mit ausgewählten lateinisch-deutschen Texten. 1994 [11] S. 31 a nasl.
savba.sk
juls.savba.sk
POVALA, G. Návrhy na filozofickú terminológiu. In: Slovenská reč č. 10 1943/44. S. 320 a nasl. [2]
KOCIJANČIČ, G. O bytí(ch). In: Reflexe 42 2012 [6] (Citát: Heidegger cíleně pokračuje oprávněnou kritikou...metafyzické interpretace této Aristotelovy teze, ale tato rozhodnost nemůže skrýt jeho překladatelské pochyby – a samozřejmě ještě zásadnější myšlenkové nejasnosti, které se za nimi skrývají. Aristotelovu větu totiž přeloží jako: „,Bytí‘ je ,nejobecnější‘ pojem“ („,Das Sein‘ ist der ,allgemeinste‘ Begriff“) – ve svých rukopisných poznámkách k vydání z r. 1929 překlad změní na „jsoucí, jsoucnost“ (das Seiend, die Seiendheit)). Citovaný Heideggerov text Bytí a čas je dostupný napr. tu: [7].
